Jeden měsíc!

Nevím proč, ale málem jsem napsala, že štěňátkům je půl roku.... čas se zrychlil. Vidět na vlastní oči ten rychlý růst, skokové změny v chování, schopnostech si hrát ať už spolu nebo s hračkami i nehračkami..Co se ale změnilo nejvíc, je hloubka pohledu do jejich očí. A to je velice nebezpečné, velice nebezpečné... 

Pak se ale také zvětšil objem močového měchýře a těch dalších věcí. Snaha o výchovu k čistotě se zcela míjí účinkem, ale nevzdávám to. Fascinuje mě ta synchronizace. Všichni dělají všechno naráz. Z hlubokého spánku se rychle dostanou do stavu bdělosti a v něm to už jede na plný plyn. Přesunout v jeden okamžik sedm čurajících a kakajících štěňátek na plínu se mi zatím nepodařilo. Nejblíže k úspěchu byl okamžik, kdy jeden se trefil půl na plínu, půl na podlahu, druhý a třetí 100% úspěšnost na podlaze a čtvrtý si na plínu lehl, že tam bude spinkat. Zbytek se v mezičase vydělal na opačném konci místnosti. Dobrý je, že už vím, co to znamená: lítat jako hadr na holi!

Další legrace spočívá v krmení. Curling s mističkami je docela zábavná záležitost, takže ještě před půlnocí nakrmit a doufat, že do šesti budeme moci spát.