Arantza

Arantza, Aran, Aranka... naše jediná černoznakatá holka. Jediná a jedinečná. Dnes už je ve svém novém domově, ze kterého přišly pozdravy. Po cestě prý bylo trochu pláče, pak spánek a pak průzkum nového teritoria. A zase spánek. Aran byla trochu aristokratka, která si zdánlivě udržovala odstup, ale jenom zdánlivě, protože nevynechala žádnou pořádnou honičku a tahanici se sourozenci.  Snad se jen uměla šikovně schovávat před kamerou. Nějak mě přepadá smutek, že už tu není, a současně radost, že má své doma, kde bude milovaná a hýčkaná. Takže, miláčku náš, měj se tam krásně, určitě se na Tebe přijedeme podívat. Budu Tě vidět v tvém bráškovi, který tu s námi zůstává.