Artemis
Tak, Artý, pojď! A ona se rozeběhla k novému páníčkovi. Takhle od nás včera odešla Artemis.
Tak, Artý, pojď! A ona se rozeběhla k novému páníčkovi. Takhle od nás včera odešla Artemis.
Dnes už Athena spinká ve svém novém domově. Společnost jí dělá mladá slečna, jorkšír, kočky a starat se budou máma a táta od rodiny. Ideální prostředí pro holčičku, která s takovou razancí ve své rodné boudě se svými sourozenci obracela vše na ruby, lítala jak střela a zakusovala se do všeho, co se hnulo. O to dojemnější bylo, když se...
Arantza, Aran, Aranka... naše jediná černoznakatá holka. Jediná a jedinečná. Dnes už je ve svém novém domově, ze kterého přišly pozdravy. Po cestě prý bylo trochu pláče, pak spánek a pak průzkum nového teritoria. A zase spánek. Aran byla trochu aristokratka, která si zdánlivě udržovala odstup, ale jenom zdánlivě, protože nevynechala žádnou pořádnou...
A je to tady. Nastal čas loučení. Zcela překvapivě odešel do svého nového domova jako první Apollo. Jeho nový páníček se ozval v úterý večer a ve čtvrtek večer už objevoval nový svět. Apollo... kdyby byl člověk, řekla bych, že je to takový ten třídní smíšek, neustále pozitivní a veselý. Apollo, vedoucí průzkumník místní party, Houdini, který...
Čas společného života se nachyluje. Na obrázku nevidíte štěňátka, jak vyhlížejí nové domovy, kdepak!! Tam vidíte bandu nezbedníků, kteří vymýšlí, jak proniknout ven a dělat neplechu!!
V návaznosti na předešlý příspěvek se přiznávám, že nebylo mým úmyslem nechat si většinu štěňátek doma a stále věřím, že pro naše prcky se už někde chystá jejich pelíšek a velká porce lásky. Naivní představa o tom, jak se mi budou v hojném počtu ozývat laskaví a odhodlaní zájemci o naše štěnda, byla zatím naplněna jen z 29%. Přesněji...
Okamžik, který mě nepřestává dojímat, je chvíle, kdy se připravuje jídlo. Všech sedm štěňat se usadí kolem mých nohou. Nejdříve probíhá jejich hemžení, ale pak najednou usednou, utichnou a tiše se na mě dívají. Nikdo nevydá ani hlásku. Je naprosté ticho, které je až nadpozemské. Sedm párů očí ke mně vzhlíží a v ten moment zapomenu na všechny ty...
Nevím proč, ale málem jsem napsala, že štěňátkům je půl roku.... čas se zrychlil. Vidět na vlastní oči ten rychlý růst, skokové změny v chování, schopnostech si hrát ať už spolu nebo s hračkami i nehračkami..Co se ale změnilo nejvíc, je hloubka pohledu do jejich očí. A to je velice nebezpečné, velice nebezpečné...
Přesně tolik je štěňátkům dní. Dnes štěňátka poprvé ochutnala jídlo z misky. Naprostí mazáci! Myslím tím, že věděli, jak na to.
V 16. dni svého života se štěňátka mohla těšit další konzultační návštěvě od Micailve, která je vždy vítaná a bez jejíž pomoci by vše bylo mnohem těžší. Jakožto hostitelka jsem naprosto selhala, ale Verča to zcela správně vyhodnotila: matka v šestinedělí na MD.
Štěňátkům jsou už dva týdny. Dnes proběhlo jejich první odčervení, stejnou procedurou prošla i jejich maminka. Chudinky poprvé ochutnaly něco jiného než mlíčko a jejich reakce byla silnější než moje na rybí polévku. Snad mi to odpustí. A pak i příště... Všechna štěňátka už mají otevřené oči, ale pořád si nemyslím, že by se nějak zvlášť dobře...